46°N 08°E - Valais Richard Lüscher Britos

Vůně má být inspirovaná prostředím švýcarského údolí Val d’Anniviers, které patří ke zdejším velmi dobře známým lyžařským střediskům. Nachází se v nadmořské výšce 2000 m a je lemováno borovicemi limba, což je mrazuvzdorná vysokohorská jehličnatá dřevina, dožívající se věku až 1000 let.

V létě, jakmile začne kolem nich kvést hořec a okolní potůčky zase bublat, údajně šíří kolem sebe krásně svěží aromatickou vůni. Jakmile však okolní svahy pokryje sníh, stáhnou se obyvatelé do okolních chat a vychutnávají si ji u praskajícího krbu, která se mi mísí s hřejivou pryskyřičnatou vůni nábytku, vyrobeného právě z tohoto stromu.

Doufala jsem, že tuto atmosféru, o níž se píše na oficiálních stránkách značky, se bude vůně snažit co nejvíc interpretovat. Místo teplé kadidlovky jsem ale objevila opuštěnou dřevěnou chatku, kde není ani živáčka. V tom ledový vichr zafouká tak silně, až rozrazí dveře a s trochou sněhu vžene dovnitř jehličí z okolních stromů, které přistane v krbu, plném dávno vyhaslého popela.

Stejně jako Cause Méjean je i Valais nesmírně zajímavá, líbí se mi, znovu má výbornou intenzitu a výdrž. Ani by mi tentokrát nevadilo, že kadidlo a další pryskyřice v ní chvílemi vyluzují pánské podtóny, jenom si tentokrát nejsem úplně jistá, zda bych ji pro tu její melancholičnost zvládla nosit.