V hlavní roli KADIDLO - suché, dřevité, uhlazeně nasládlé. Zprvu v doprovodu sladkého pepře (ten počáteční bleskový závan naříznuté citronové kůry nepočítám), později se suchým borovicovým jehličím. V dojezdu se zvýrazněnými vetiverem a cypřišem v takové napůl usychající podobě (a la Encre Noire). Tady srdce každého milovníka/nice kadidlovek a vetivero-kadidlovek zaplesá. Intenzita i výdrž odpovídá nejlepší tradici Amouage.
...jak jsem již psala, na mně voní nasládle hned od začátku. Ale zjistila jsem, že cca po hodině zesládne ještě více. Ona nasládlost se také výrazně podílí na dojmu značné měkkosti
(v tom nejlepším smyslu slova)
celé kompozice.
Vlastně je to taková hladce sladce vetiverově cypřišová vůně obarvená kadidlovou mlhou...
...prostě krásné.
Nosila bych ji velmi ráda
(oproti, s ní srovnávané, Encelade, působí právě Encelade tvrději, hranatěji, víc maskulinně)
...hmmm...
Krásné
hned.
Lahodně pimentově/hutně hutný pepřový prach, větrový pouze mírně/,
nasládlé, delikátně kouřové(luxusní cigaretkou/vymazleně zpracovaný vetiver)
kadidlo.
...ééch, to je to dobré!.
Úplně mám radost, když čichám něco fakt vyvedeného.
Vůni vystihuje slovo měkkost -
všechny ingredience totiž jsou maximálně navolněné,
měkké, vláčné, pružně ale pomalu se
pohybující...
...onen zmiňovaný vetiver, pak i šafrán, papyrus,
se táhnou jako medová nit a
z ní utkaná hustá, leč jemná pavučina,
chladivá,
jíž zespodu nepatrně prohřívá doutnající kadidlo,
tmavé, lahodně ohořelé uhlíky
No, ale nyní, co jsem dopsala až sem, mi došlo, že vůni znám -
ano, trochu pozměněna, od stejného parfuméra, no, pro jinou značku, resp. velká podobnost
s Encelade Marc-Antoine Barrois
(takže tím moje sympatie svým způsobem klesají).
Komu se tedy líbí Encelade, pak i Safran Secret Maison Crivelli, kdo rád delikátně kouřové/měkce vetiverové vůně, tak pěkné -
Hořký bergamot svěžì kapky vody v sobě nesoucì snad chladem kadidla povznesený, závanem teplého pepřového kouře pohlazený. Šafrán a kůže s lehkostì pouštnìho pìsku tančì se stìny nad uhlìky kadidla. Růže s vetiverem jako svědci života zapomenutì mezi stránkami knihy, snad denìku plného vzpomìnek, lásky a dobrodružstvì. Purpose je vytrvalá introvertnì vůně, poměrně jednoduchá, přesto hluboká. Ve střednì fázi se objevì nakyslý až tělesný tón, který přecházì do prašného semiše. Purpose potřebuje charisma a může být zatraceně sexy. Je v nì totiž obsažena feromonová intimita. Pro mě je Purpose jako druhá kůže...
V hlavní roli KADIDLO - suché, dřevité, uhlazeně nasládlé. Zprvu v doprovodu sladkého pepře (ten počáteční bleskový závan naříznuté citronové kůry nepočítám), později se suchým borovicovým jehličím. V dojezdu se zvýrazněnými vetiverem a cypřišem v takové napůl usychající podobě (a la Encre Noire). Tady srdce každého milovníka/nice kadidlovek a vetivero-kadidlovek zaplesá. Intenzita i výdrž odpovídá nejlepší tradici Amouage.
...jak jsem již psala, na mně voní nasládle hned od začátku. Ale zjistila jsem, že cca po hodině zesládne ještě více. Ona nasládlost se také výrazně podílí na dojmu značné měkkosti
(v tom nejlepším smyslu slova)
celé kompozice.
Vlastně je to taková hladce sladce vetiverově cypřišová vůně obarvená kadidlovou mlhou...
...prostě krásné.
Nosila bych ji velmi ráda
(oproti, s ní srovnávané, Encelade, působí právě Encelade tvrději, hranatěji, víc maskulinně)
...hmmm...
Krásné
hned.
Lahodně pimentově/hutně hutný pepřový prach, větrový pouze mírně/,
nasládlé, delikátně kouřové(luxusní cigaretkou/vymazleně zpracovaný vetiver)
kadidlo.
...ééch, to je to dobré!.
Úplně mám radost, když čichám něco fakt vyvedeného.
Vůni vystihuje slovo měkkost -
všechny ingredience totiž jsou maximálně navolněné,
měkké, vláčné, pružně ale pomalu se
pohybující...
...onen zmiňovaný vetiver, pak i šafrán, papyrus,
se táhnou jako medová nit a
z ní utkaná hustá, leč jemná pavučina,
chladivá,
jíž zespodu nepatrně prohřívá doutnající kadidlo,
tmavé, lahodně ohořelé uhlíky
No, ale nyní, co jsem dopsala až sem, mi došlo, že vůni znám -
ano, trochu pozměněna, od stejného parfuméra, no, pro jinou značku, resp. velká podobnost
s Encelade Marc-Antoine Barrois
(takže tím moje sympatie svým způsobem klesají).
Komu se tedy líbí Encelade, pak i Safran Secret Maison Crivelli, kdo rád delikátně kouřové/měkce vetiverové vůně, tak pěkné -
Hořký bergamot svěžì kapky vody v sobě nesoucì snad chladem kadidla povznesený, závanem teplého pepřového kouře pohlazený. Šafrán a kůže s lehkostì pouštnìho pìsku tančì se stìny nad uhlìky kadidla. Růže s vetiverem jako svědci života zapomenutì mezi stránkami knihy, snad denìku plného vzpomìnek, lásky a dobrodružstvì. Purpose je vytrvalá introvertnì vůně, poměrně jednoduchá, přesto hluboká. Ve střednì fázi se objevì nakyslý až tělesný tón, který přecházì do prašného semiše. Purpose potřebuje charisma a může být zatraceně sexy. Je v nì totiž obsažena feromonová intimita. Pro mě je Purpose jako druhá kůže...