Al Oudh L'Artisan Parfumeur

Začátek je živočišný (skoro až moc) a dělá čest svému názvu - ovšem pro člověka očekávajícího standardní artisanovskou produkci to musí být šok. Po rozvonění sladce ambrové prohřáté dřevo, provoněné sladkým, jemně kořeněným, kouřem.

Říkala jsem si, že v případě oudovky by mohli u L´Artisan přijít s nějakou pořádnou peckou a ona je to zase docela přítulná orientálka. Vlastně to podle mě ani není typický zástupce drtivě většiny evropských oudovek, jelikož v ní necítím to hlavní a to růži, přestože jí složení uvádí.

Otevírá se směsí sušených datlí a směsi koření, složeného ze špetky skořice, drceného pepře a živočišného kmínu. Po tom už do hry vstupuje zakouřená živočišná kůže, ale tentokrát si netroufám odhadovat, kde v tomto případě začíná oud a končí kůže s cibetkou.

Jakmile pomine největší nápor, snese se nám na to vše hromada jemného šafránového prachu a ve finále nám Al Oudh vlastně končí jako teplá kadidlovka s oříškovými podtóny, v níž najdeme i několik cedrových třísek. Na ouduvku je intenzita spíš průměrná, ale na to, že je to L´Artisan má zase hodně dobrou výdrž.