Atmosphere d'Émotion: Vento Forte Filippo Sorcinelli

...často chodím do lesa a,
ano, voní to tam někdy i takhle -
tmavě vlhce,
vlhký těžký kouř z ohniště, jenž s sebou vzhůru bere i odér slabě doutnajících, tmavě antracitových, dřevěných uhlíků,
tmavě vlhce,
vlhký, jak houba vodou nacucaný mechový polštář, kam jen oko dohlédne,
tmavě vlhce,
vlhké šero, těžkopádný vzduch, jenž láme pavučinková vlákénka a mikroslzy rosy,
jak zpomalené bomby,
padají a
pak vsakují se
do měkkého,
šedavě zeleného koberce...
...melancholická vůně,
kdy jako by vás ona melancholie držela pevně za kotníky
přes těžké kožené šněrovací boty a
nechtěla pustit z
tmavě vlhkého,
těžce mazlavého
bláta
pryč...
...mlask a
noha se odlepila,
krok,
vítr nadzvednul košili
a
proud vzduchu
chladí
teplo
těla...
(jemně kouřové, tělem teplé/pižmové, ohněm teple a měkce, téměř prachově dřevité, vetiverové a samotářské)