Audace (2025) Rochas

Laciná a generická od samého počátku - něco dřeva, něco květin, něco ovoce, ale je to celé neuspořádané a neskutečně syntetické. V úplném dojezdu (a po důkladném vyvanutí) ambroxan s dřevem a nakysle malinovým záchvěvem. S osobou tímto "navoněnou" bych se nerada potkala v jakémkoliv ročním období - toto je demoverze parfémového předpeklí.

Recenze níže je dokonale výstižná.

Opravdu stylová krabička, v ní roztomilá holčička a v ní... malinový masakr tuberózovou pilou.
Ocením jak klidné a elegantní, tak i svěží, pudrové, těžké i provokativní parfémy... nevadí mi snad žádná složka (ok, zmoklého psa, dehet nebo zapálené konopí úplně nemusím...), ale tohle je opravdu síla.
Při vší úctě k autorům flakónku i obsahu... torzo rokokové panenky ve vzdorném postoji ukrývá vysolárkovanou blběnu v elasťákách, kterou zdobí vytetované obočí nad plastovými řasami a cigareta mezi pěticentimetrovými gelovými nehty. A i kdyby její duše měla hloubku Hedy Lamarr, nedozvím se to, protože po takovém prvním dojmu nemám odvahu ani chuť se pouštět do smysluplného seznamování...
Audace věrná svému názvu je jako kokrhání sousedova letitého kohouta do nedělního svítání.