Blamage (Extrait de Parfum) Nasomatto

... já & moje Blamage, znovu, po letech...

Ona mu otevře dveře od bytu, on je za sebou tiše zavře, piknikový košík opatrně odloží na zem. Pomalu se rozhlédne a zhluboka nadechne...

On: "Tady zase hořelo?"
Ona: "Ne. Nehořelo. Tady člověk jednou nechtíc zapálí a už se to s ním táhne..."
On: "No... Nechtíc..."
Ona: "Jistěže nechtíc! Schválně zapaluju jiné věci. A jinde. Ale to ty víš."
On: "A přesto cítím kouř a spálené dřevo."
Ona: "Tak to je všechno v pořádku, to hořím já."
On: "Má cenu se ptát, jak se ti to stalo?"
Ona: "Nemá - a i tohle víš."
On: "Prostě jako vždycky... Pro který parfém dnes hoříš?"
Ona: "Blamage."
On: "No to je s tebou prakticky všechno..."
Ona: "Touché."
On: "A to je všechno?"
Ona: "Co čekáš?"
On: "No nějakej poetickej rozbor..."
Ona: "Žádnej nebude. Tohle je jednoduchý. Hořící mokrá kůra. Pálí se a doutná. Nehoří jasným plamenem. Oheň se po ní jen plazí, dusí se vlhkým teplem plným bílé páry, která z dřeva stoupá. Jenže ty chceš opravdový bonfire, tak přidáš stopku pálenky a stejné množství kerosenu. A je to. Tohle jsi chtěl. Všechno shořelo ve zlomku vteřiny, zbyla jen vůně něčeho, co nikdy neexistovalo. Takhle jednoduché a nepoetické to je."
On: "Aha. Tak ještě že tak..."

//Dlouho jsem si myslela, že až budu velká, budu umět psát opravdový recenze, jenže když se mi vůně neprotne se životem, přestane v mém světě existovat. Vůně musí být kus života, jinak nehraju...//

...bělostná, delikátně měkce dřevitá svěžest hladící černou lesklou kůži luxusního křiváku teplého lidským tělem...
Bílý
Lesk
a
Mat
a
Gin, nepatrný hlt
End.?
Ne
a
Snad
Opět
Mohu...
a
Ty
Tušíš...
Osud
Svěží prachová vláčná bílá, delikátním dřevem hustá, kůží jemně nakyslá.
Fascinace bílou, tlumeně pastelově zelenou krémovou svěžestí.
Kůže?
Óká.
Žádná podprsenka, žádný body ani hedvábná košilka.
Jen kožená bunda, holé tělo a šelestění březových lístků kolem bílého kmene...
(narvat hrsti zelených lístků z břízy, rozemnout je, nejlépe vzteky - to je pak vše na padrť, a pomatlat si to přímo na nahou kůži)
a máte
Blamage...

Studená kamenná podlaha posypaná sladkým pepřem a poházená kusy dávno vysušeného dřeva s tušenými zbytky kouřové pryskyřice. Rozvoněla se do zvláštní hořkosladké podoby - něco jako suchá andělika zakápnutá sirupem. Zvláštní a krásná...

Vůni vnímán obdobně jako ntiti. Cítím dřevo, které někdo právě nalakoval. Lak je ještě vlhký a nepříjemně štiplavý, ovšem jak schne, dřevo získává zajímavé podtóny nasládlých květin a přezrálého ovoce a stává se sametově hladkým. Po několika hodinách jej prohřeje nahořklá pryskyřice, která přechází na pudrové pižmo. Že je složení parfému iluzí, o tom nepochybuji. Dočetl jsem se, že hlavní složkou je norlimbanol. Výdrž přesahuje 6 hodin.

Flakon vizuálně odpovídá obsahu i s pocity prvoplánové dřevorubecké neotesanosti i úleku - snad tam není oud? - ne, není, jen samé dřevo ze stříbrného lesa obehnaného bíle nalakovaným dřevěným plotem, zpočátku ostré, kouřově pichlavé ale i podivně opojně-květinové, pomalu se uhlazuje a jak slábne je to čím dál hezčí a stříbrnější březový háj, lámete si větvičky protože chcete někomu dokázat, že jste tam byla, převazujete čisťounkou kůží....samé dřevo, trochu vonící po pižmu - břízový les z pohádek, ale nikde žádná pohádková bytost, jen tichá samota.
Zato flakon ani víčko ze dřeva není, jen roztomilá dokonalá iluze, jako prý je iluze i složení parfému.
Výdrž zatím 7 hodin.

Některé věci jisté jsou...
...good girls love bad boys...
... because...
... bad boys do it better...
Ano, některé věci jisté jsou...
... třeba ta, že na muže, který by voněl TAKHLE, bych už nikdy nezapomněla... tuhle vůni - hřejivou, hlubokou a dřevitě hořkosladkou - totiž vdechujete nenasytně srdcem... každý nádech vás naplní kouřovými tóny, které očividně byly ještě před chvílí v intimním kontaktu s rozpáleným dehtem...
... tak se mě ještě nikdo nedotknul...
... a myslím, že...
..."bad" perfumers do it better...