Bois Noir Robert Piguet

Zpočátku vůně temná jak hlubiny pekelné - prohřáté suché dřevo plné smůly, sladký kouř a usychající jedlové jehličí. Cestu z pekla lemuje štědrá porce kafrové masti, která na určitou dobu převálcovala vše ostatní. Po rozvonění sice kafrové masti ubylo, balzámově kouřové tóny zesílily a ukázala se svěže zelená lehká pačuli. Každopádně velmi originální pánská vůně, ale nějak nevím, kam by se dala nosit.

Ó ano, milovníci dřeva budou v případě této vůně jistě spokojeni. Nejprve začínáme zlehka čerstvým vlhkým dřevem s orosenou růží, jemně štiplavým pepřem a suchým cedrem, ale vzápětí už nastupuje kouř z teplého kadidla, zemitost pačuli a kořenitý santal, které dodají vůni tu slibovanou temnější hloubku.

Nutno vyzdvihnout, že pačuli nám v této vůni nikterak neplesniví, nezelená, vydává ze sebe jen zemitý chlad, což skvěle ladí s jemně nasládlou skořicí a suchým kouřovým labdanem. No a jako kontrast tu pro zahřátí máme ambru s „medově“ sladkou krustou. A ač je vůně sice oficiálně vedená jako pánská, já bych tak přísná nebyla, vidím ji jako jasně unisexovou.