Cafe Diem PK Perfumes

Růže, jasmín, kadidlo a ambra, trochu aldehydová. Mýdlová voda, ve které se dřív pralo prádlo. Tu vodu někdo nevypustil z vany a do toho ještě přihodil šumivou, vanilkovou kouli. Všude jsou bubliny a pěna. Přes vanu dal dřevěné prkno, místo stolku a do sklenic nalil alkohol. Měl to být romantický večírek, ale nebyl.

Drevá, drevá, drevá....suché drevá, vlhké drevá, svetlé drevá, trochu zelene...a na tom celom veľmi jemný poprašok kávy. Asi ako keď sa na drevenú kuchynskú doštičku vysype trocha z odmerky do kávovaru. Malilinká štipka kardamómu, muškátového oriešku, asi sú blízko koreničky. Ale hlavne je to jemná drevitá vôňa len jemne prichutená troškou kávy.

Zvláštní kombinace kávy, hořkých bylin, mentolového chladu, svěžího a nasládlého koření, zemitých a kouřových tónů.
Voní jako čerstvě umletá středně pražená káva, ale už nedojde k její přípravě, protože mlýnek zmizí v džungli gigantických bylin. Přerostlá pepřová máta, šalvěj s listy o velikosti lopuchu, planá šípková růže, všechno to bují v oblaku štiplavého koření a vytahuje se to z hlíny k obloze, za volutami ze zapáleného kadidla.

Kdepak káva nebo kavárna, dokonce ani domácí večírek s povídáním, pitím a kouřem. To jen na denním baru, kde si zákazník právě objednal skleničku kardamonově ledového absintu a whisky, barman zapomněl utřít kávový prach. Vůně cypřiše a kvetoucí mimózy, která sem zavanula otevřeným oknem naznačuje, že se nacházíme ve Středomoří. Potvrzují to i zvony, upozorňující na právě probíhající mši v nedalekém kostelíku, kde se pálí skořicově nasládlé kadidlo.