Candy (Eau de Parfum) Prada

E: Jdu na nákup.
T: Vždyť jsem nakoupil cestou domů…
E: Čokoládové mléko, croissanty, makronky, karamely…
T: A marmeládu taky!
E: Ale jo, fajn, jestli ti to stačí… Ale jestli mě ve dvě v noci zase vzbudí zoufalé vzdychání linoucí se od otevřené lednice, tak ti ty karamely nacpu do nosu – a že se jich tam vejde!
T: Za ty karamely ovšem prakticky můžeš ty, mám na ně chuť od středy, jak jsi na mě stříkla tu Pradu. Jsem prostě sugestibilní.
E: Tak to ti zabavím ten vzorek Cocaine, pro jistotu, abys pak po nocích nechodil shánět nějaký opravdový materiál.
T: Ale prosimtě… Chceš karamelu?
E: Ty seš fakt pro svět ztracenej…
T: Viď? Fakt si nedáš? Můžeš pak napsat studii, v níž porovnáš opravdový karamely s Candy Prada.
E: Tak to bude fifty fifty. Obojí je sladké, lehce lepkavé – a má to takový ten efekt, že ti sladkost na chvíli podvědomě zvedne náladu. Na chvilku. Pak začne být tak trochu na obtíž, chtělo by to něčím odlehčit, ale karamel si tě stáhne do svých útrob jako šumavská slať.
T: Tyjo, ty jsi krutá! Miucciu teď určitě bodlo u srdce!
E: To určitě… A dej sem tu karamelu…
T: Pozdě. Došly. Ale můžu ti najít ten vzorek Candy…
E: Víš, jak to říkala Penny Rajovi? Zdrhej… Zdrhej do Indie...