Dans le bleu qui pétille Serge Lutens

Suché byliny s dřevnatými lodyhami ohýbající se pod náporem ostrého větru, jen lehce zakápnuté sladce kouřovým balzámem. Finále v podobě sladce kourového kadidla, oscilujícího mezi teplem a chladem, je famózní. A kapka sladké kouřové ambry je jen pověstnou třešničkou na velice povedeném dortu...

Elena Knezevic to vystihla přesně - tahle vůně je jako "church in the sea", kostel uprostřed nekonečného moře - či snad dokonce pod jeho hladinou. Je jako čistý, osvěžující, vlhký a lehce slaný mořský vítr, který se zatoulal pod klenby a žebroví vznosné, prosluněné katedrály, v níž je každý milimetr čtvereční omítky, každý gram dřeva, každý centimetr krychlový vzduchu trvale a navěky prosycen éterickou vůní černého kadidla a křižma. Když zavřu oči, promítne si moje duše na pozadí bělavé tmy mořskou pannu, která plavnými pohyby vatikánské holubice neslyšně proplouvá lodí katedrály a její stín se proplétá mezi sloupovím, zatímco rybí pohyby jejího ocasu po sobě zanechávají stopu lehkých vzduchových bublinek.

Krásná vůně.

Krystalicky čistá a očistná.