Essence N°3: Ambre Elie Saab

Po přivonění jsem se ponořila do minulosti a spatřila planetku tvořenou práškovým vanilkovým cukrem. Jako božské stvoření jsem sledovala napříč tisíciletími, jak postupně horké jádro planety, vítr a tektonoická činnost formují krajinu - cukr se usazuje ve vrstvách, které jsou stlačovány a vrásněny. Zem dostává medový nádech, někde se tvoří průsvitné jantarové valounky. Planetka porůstá obřími stromy, jež se zase mění v prach, jen jejich hrubá kůra se občas do jantaru obtiskne. Vyrůstají stromy jiné a mezi nimi se prohánějí roztodivná drobná zvířata a vše opět podléhá zkáze a přidává své stopy do jantarových úložišť, je ukryto pro paměť a budoucí objevitele.

Hřejivá vůně jantaru je zde vytvořena sladkými pryskyřicemi, vanilkou a dřevy s medovým nádechem. Kořeněná je, ale díky bohu ani stopy po "štrůdlu". Není přeslazená, ale sladká je. Je vzdušná a hebká, drží se při těle. Nemá převratný vývoj, v podstatě je lineární, ale v přivoním blíž a pokaždé cítím více jinou složku, což mne baví - takto se mi postupně předvádí cukrový vanilkový prach, jantar, kadidlo, medový ylang-ylang, alkohol, koření, dřevěná kůra, ke konci i stopa rozšlapaných broučků z jasmínu by se našla.

Ambra, ambra, ambra....propolisová, jemně kouřová, po rozvonění sladce medovinová, postupně s přídavkem temného santalu. Prostě úžasná...