Grisette Lubin

Jako griseta byly koncem 19. století nazývány v Paříži svobodné mladé ženy nízkého původu, které pracovaly jako pomocné švadleny v krejčovských salonech. Svou přezdívku získaly podle pro ně typických šedých šatů z lehké bavlněné nebo vlněné látky (francouzsky je šedý gris). Kromě mladistvého vzhledu se prý vyznačovaly nezměrnou radostí ze života a nelámaly si moc hlavu s tehdejší morálkou (známější vám bude asi označení koketa). I proto se řada z nich stala milenkami studentů v Latinské čtvrti, jiné zase můzami umělců na Monmartre (např. malby od Pierre-Augusta Reniora). A přesně jimi má být tato nová vůně inspirovaná.

Přesto musím říct, že mě úvodní grep malinko vyděsil. Nemá totiž daleko k dezinfekčním prostředkům na WC. Naštěstí ho během chvilky zahnala veselá a něžná svěží růžička s lehounkým ovocným nádechem. A stejně romantický je i křehký pudrový kosatec se špetkou bílého pižma, který se po rozvonění úchylí do vřelého objetí kadidla, vzdušného cedru a ambry, přičemž drydown je v režii madagskarské vanilky s vůní sušené smetany Takže i když je Grisette spíše tělovější vůní (ale drží), což se ovšem podle propagačních materiálů dalo očekávat, a zapomenu-li na ten grep, potom se z mého pohledu zadání povedlo.