Hatria Angela Ciampagna

Mnohovrstevnatá vůně. Jako rozbalování dárku uloženého v několika krabičkách, každá překrytá různým balicím papírem.
Na povrchu karamelově sametová, pod ním vůně hřebíčku. Hedvábný papír provoněný jasmínovým mýdlem. Kazeta z leštěného dřeva vonící švestkovým likérem. Pouzdro z jemné kůže, uvnitř schránka ze santalu. A není nutné otevírat ji. Skrývá růži, která prosákla všemi vrstvami jako opojný, medově hustý, ale ne sladký nektar. Zůstane schovaná, i když o ní všichni vědí.
Intenzitu i výdrž má Hatria skvělou.
Zejména v chladnějších dnech sklízí pochvaly i od neznámých kolemjdoucích.

Oud.
Zde, v této vůni má zvláští funkci.
Nevnímáte ho jako samostatnou ingredienci(ať už s jakýmikoliv přívlastky vyjadřujícími jeho podobu, vyznění).
Ne.
Ale uvědomíte si, že jakmile se soustředíte na jednu, kteroukoliv složku ve vůni, tak
ona je zabarvena dočerna...,
ona zásluhou oudu se ukazuje ve své temnější, hříšnější, lidštější, prostě pravdivější/surovější
podobě...
Vůně má spojovací linku s vůní popsanou výše - La Nuits Astier Villatte, akorát že
Hatria místo vintage stop má v sobě delikátní gurmánštinu díky karamelu, davaně a šafránu máčených v růžovém likéru a velmi něžné, až opatrné pohlazení změklými mýdlovými střípky...
...nosí v sobě jakousi tíhu, teplé hutné vlhko, které jak těžký plášť téměř ohýbá ramena a současně ale provzdušněností obsaženou ve zmiňovaném lahodném likéru jakoby člověku Hatria dávala křídla...
21/09/23