L'Eau Froide Serge Lutens

Pravá karlovarská vřídelní sůl doplněná rozdrcenými listy eukalyptu a šalvěje a zasypaná jemně kořeněným prachem ze stavební sutě. Je chladivá a přitom zvláštním způsobem teple suchá. Vůně je natolik originální a neobvyklá, že jsem si ji nejdřív jako parfém vůbc nedovedla představit. Ale po úplném rozvonění už ano - i když jako vysloveně pánskou (protože šalvěj se mi nejvíc líbí právě v pánských vůních).

„Some fresh air in the rusty old water pipes.“
- teda u Lutensů to doslova drtí – kdo proboha vymyslel dát dohromady pepř a eukalyptus?? (Kdo asi.) Je to jak protahovací sprej do nosu proti rýmě.. Za krátko nastupuje marketingem avizované kadidlo, ne ve smyslu kouřova, ale spíš chladu. A ty rezavé trubky by se tam taky našly. Vůně je velmi chladná, opravdu až ledová, a suchá. Kov, kámen, led. Jako je to nepopiratelně originální počin (prej rebélie aktuálním trendem absolutní čistoty – haha! já myslím, že SL dokázal dát novou dimenzi i tomuhle), ale pokud bych měla vybrat, volím původní L'Eau jako rozhodně o poznání nositelnější.

Chladná vůně čistoty, pokud teda milujete čistotu přímo vydezinfikovanou, vůně bylinkové zubní pasty a Rochovy soli… pro mě ideální relaxace.

Edit po 10 letech (16.3.2025):
Wendulčin popis L'Eau Froide mi úplně sedí k mému vnímání "In the Dark" od Floraïku. Po rozvonění mezi nimi nacházím dost společného.

Tak čerstvý vzduch ve starých zrezivělých vodních trubkách, jo? No tady tomu opravdu věřte, hehe. Máme tu staré kovové trubky, ale čerstvým vzduchem je rozhodně neproplachujeme, nýbrž citronádou s pikantním pepřem a zázvorem, potom francovkou, ve které se měsíc máčel eukalyptus (v této kombinaci oblíbené toť mazadlo mojí nebožky babičky). Potom skrz trubky proženeme „studený“ kouř a jejich vnitřek vysteleme lístky mražené máty, na nichž ulpělo i pár zrníček soli. Tak tomuhle už říkám antiparfém v pravém smyslu slova, žádná kolínská. Jako recese dobré, jen nějak nevím, proč bych to měla chtít nosit.