La Whatever Rasei Fort. / Fort & Manlé

Podzimní návštěva u Bilba Pytlíka. Dno pytle neskonale útulné, spižírna samozřejmě plná - co plná, přeplněná! Samé dobroty z celého Kraje. Na zemi hned za dveřmi stojí baculatý soudek. Voní už z dálky. Je starý, vidíš to na jeho obručích a kování. Vím, co je v něm. Všechno, co má pan Bilbo rád. Je napěchovaný sušeným ovocem, medovými švestkami, amarettovými třešničkami, křížalami z jablíček i hrušek, rozinky mezi tím, nějaké to voňavé koření /a řekla bych, že Gandalfovi, který se zvědavě nad otevřeným soudkem nakláněl, do něj z dýmky spadla špetka gondorského tabáku/ - to vše zalité až po okraj prastarou brandy. Ne, letos ho Bilbo ještě neotevře, není kam spěchat. Spěch a kvap je všem hobitům cizí - stejně jako neuvážená dobrodružství, nedejbože neplánované výlety mimo Kraj. Počkat... Nebylo to klepání na dveře? No, spíš pořádné zabouchání... To je další věc, kterou hobiti nevítají - nečekané návštěvy. Z těch ještě nikdy nevzešlo nic dobrého. Nebo snad ano?!