Liberté Cacharel

Když jsem ji zkoušela na podzim byly to pomeranče s pačuli. V zimě je to první hodinu pačuli, pačuli a pačuli. Pak k pačuli přibudou těžké kytky a vanilka. Není to nijak hrozné, to rozhodně ne - jen to není vůně pro mě.

Je zářivá, zvláštně, po svém způsobu … vnitřní záře, jako když několik zbylých uhlíků, rozházených kolem mateřského ohniště, stále žhne svou tichou vnitřní září … hledím do nich beze slov, jen s myšlenkami, s pomerančovou kůrou ve své dlani a s žárem z ohně rozpálenou tváří. Velmi pěkná a líbivá vůně.

Po osvěžujícím úvodu s bergamotem, přezrálou mandarinkou a jiskřivě medovou plumérií se díky třtinovému cukru a pomeranči změní v ovocný drops s pomerančovou náplní, doplněný kouskem pomerančové kůry. A ačkoliv má sladký pačuliový základ se "stromečkovou" vanilkou, který by na mne kdekoliv jinde působil ulepeně a uměle, tady to i po těch letech a několika spotřebovaných flakonech nějakým záhadným způsobem stále funguje a je pro mě tak i nadále nejpovedenější vůní od této značky (takové podzimní slunce ve flakonu) a zároveň jednou z nejchválenějších vůbec.

Orangina v pohári s kúskom pomarančovej kôry na ozdobu...proste oranžová limonáda s bublinkami, aj by to bolo fajn, keby to nebolo tak umelé.