Loukhoum Parfum du Soir Keiko Mecheri

...tu vůni znám.
CO TO je.?!
(nesnáším tyhle pocity nemoci si vzpomenout.!)
Už jsem něco takového zkoušela...
Musela jsem jít na fragranticu, jestli tam něco neobjevím,
a ano - určitě je zde podobnost s vůní Coco EdP Chanel v začátku a nepřímo chvíli i L´Heure Bleue
jenže pak vůně otočí o dost stupňů,
usadí se v poloze "vintage" pižma se špetkou pačuli a něčehho dobrého.
Ano.!, nějaká italská vůně, nebo kombinace vícero jich...
Snad,
jo - něco z vůně Cara Farmacia Annunziata a Musc de Samarkand Les Nereides či Teint de Neiges.
Velmi hutná ale současně nadýchaná prachovo pižmově pudrová vůně s doteky bělostné a krémové gurmánštiny.

Velmi rafinovaná vůně!,

překvapuje,
neustále drží v napětí, dychtivém očekávání,
aby nakonec ukonejšila...
Loukhom Parfum du Sor je nesmírně barevná, měnící se vůně.
Můžete se ji snažit zachytit, popisovat minutu po minutě, tak moc pracuje, vyvíjí se...
...a nebo - jen se navonět, přiblížit chřípí ke kůži a užívat si tu jízdu,
jako v kině film,
a nechat s dovést až ke šťastnému,
krásnému konci...
(vůně má velmi tmavý flakon, ale je bílá, vnímám ji jako velmi světlou, odstíny bílé, jakési světlo v noci...
Hm, tak možná proto ten tmavý flakon, zkrocení světla...)

Z tria Keičiných lokumů je pro mě nejnositelnější právě tahle "večerní" varianta. Začíná stejnou květinovou natrpklostí, stejnými praženými mandlemi, obalenými v cukru a dokonce zde najdete i tu samou sklenici teplého mléka se lžičkou medu a okvětními plátky růže v marcipánu. Jen do ní byla navíc vmíchána porce krémové vanilky.

Co je ovšem daleko podstatnější, zbavila se jak drhnoucího pižma a datlí, tak především té ulepenosti. Místo toho si vzala napomoc trochu oudu, aby nepůsobila tak moc dusivě pudrově, ale naopak trochu temněji a sametově, takže měkké růžové kostky jsou v téhle variantě téměř hladké, jen s minimem cukru a místo něj zde sladkost zastává našlehaná tonka s benzoinem. Výdrž na kůži je znovu famózní.