Matcha Meditation Maison Martin Margiela

Hořkost pomerančových květů se prolíná skrze živočišnou omamnost jasmínu a přidá se jemná čajovost s troškou mechově nadýchané sladkosti bílé čokolády.
Zvláštní vůně, divná ... nelíbí se mi.

Zenový klid, matcha jako jezírko se zpěněnou zelenou hladinou, břeh rámovaný citrusovníky. Když meditovat, tak právě tady, s vlažným čajem a šťávou z citrusů, zvuky zurčící vody, živé přírody, někde v dálce bzučí čmelák... Jenomže on je to Čmelák a všude rozprašuje moučkový cukr se suchým šampónem. Ze šálku zeleného čaje se stala sladce saponátová kaše, meditaci střídá zklamání z promarněné šance na skvělou vůni.

Vůně má barvu pistáciové zmrzliny a konzistenci smetanového krému, jedna bublinka jako druhá. Trochu urputný klid a místo óm mi v hlavě zní: mikroplast. Po rozležení se přece jen trochu uvolní, zakloní hlavu a zvláční. Někdo položil prsty do klapek ze slonové kosti, Erik Satie pozvání neodmítne a společně sledujeme, jak rozhraní světla a stínu postupuje do hloubi pokoje. Na pokožce zbude bílý otisk kakaového másla. Příjemná, jen pro milovníky pravého zeleného čaje asi až moc sladká.

Suchý sypaný zelený čaj s hořkokyselou citronovou kůrou a pár sušenými kvítky jasmínu. Sytá hustá čajovka, vysloveně hodně intenzívní čajový extrakt (žádný vymáchaný čajový pytlík) . A pak přišla píseň...bohužel však labutí....všechno se to rozpadlo do podoby kyselého laciného cedru s "čističovým" pomerančovým květem. Škoda, velká škoda - po téhle čajovce bych s chutí sáhla.