Mon Patchouly Ramón Monegal

Začátek byl příjemný, jemně bonbónové pačuli se zvolna měnilo na prašné, ovšem zelený tlející jasmín po hodině celou vůni zabil. A aby toho nebylo málo, po několika hodinách se objevilo sladké kakao. Ano, žádný vlhký sklep se nekonal, zato zde bylo něco podstatně horšího, alespoň pro mě. Výdrž přesáhla 5 hodin.

Lutens nám udělal pirátské/námořnické pačuli, u Jovoy se nám pokusili o revoluční pačuliovku a la Woodstock a co náš milý Ramón? Ten nám jí posunul na elegantní úroveň, bez sklepní či skladové zatuchlosti, zvýraznil chyprové vyznění a květinově gurmánské tóny, slint.

Nejprve vás osvěží chladná zeleň (tipovala bych mátu nebo nezralou limetku z mojita) a vzápětí už přichází pačuli, aby předvedlo všechny své krásné podoby od vůně zeleně, prašné/pudrové zemitosti a dřevitosti až po vůni kakaa a karamelu. K tomu se jako svěží vánek připojují "sametově" zelené chyprové tóny.

Dalším zjemňujícím prvkem je květinová sladkost muškátů s medově nasládlým jasmínem bez jakékoliv známky živočišnosti. A vše je jen zlehka zahříváno ambrou a tenkou kouřovou linkou kadidla.

Tohle není žádný plesnivý sklep z Coromandelu, ani nákladní či pirátská loď se zásobami kakaa, tohle je večer při svíčkách v dřevěném zahradním altánku s pelargóniemi a jasmínem, v jehož blízkosti se nachází malé, uměle vybudované vodní jezírko. A jako bonus tu máme na mlsání pralinky a karamel.