No. 19 (Eau de Parfum) Chanel

V mléčném oparu ztrácí se barvy květů a jejich vůně se mísí s živou zelení.
A každý z těch maličkých vílích světů krásným je zázrakem zjevení …

No. 19 je elegance v zelených tóninách. Po neroli lehounce svěží úvod se během chvilky přehoupne do mechově nadýchané zeleně galbana. Jemná nahořklost a balzamičnost se rozpíjí jako ostré kontury v mlžném závoji a vzniká pudrový akcent, v němž se objeví květinová omamnost růží, hyacintů, semišově hebká zemitost kosatců i filigránsky zakomponovaný lehce kořeněný ylang-ylang.
Nadčasová, snivá, sebevědomá a elegantní vůně.

Výraznější provedená verze EdT a hlavně je pudrově semišová. Tahle vůně je "extraktem elegance" (přičemž elegance se nemusí omezovat jen na kostým a lodičky).

No.19 je pro mě znovuobjevenou vůní. Počáteční zelená exploze citrusově štiplavých rozmačkaných lístků a mízy je trošku matoucí, protože vůně se vzápětí zklidní a z vřeštivé zeleně se přelije do jarních květin. Je teplá, za což vděčí ylang-ylangu a růži, celou kompozici pak elegantně ukotvuje kosatec, který však nevnímám jako dominantní. Zelené galbanum, jímž občas prokmitne osamělá konvalinka, se drží na oblečení až do druhého dne, ale na mé pokožce se mezitím odehrává něco úplně jiného: zeleň vybledne, růže zprůsvitní, stonky zdřevnatí a vše se pokryje slabou vrstvou zcukernatělého medu.
Začátek vůně mi připomíná O de Lancome (ještě před reformulací), její závěr pak Soir de Lune. První z těchto vůní nosila moje maminka, takže je možné, že pocit důvěrně známého a spřízněného, který ve mně No.19 EdP vyvolává, souvisí s dětskými olfaktorickými vzpomínkami. V každém případě jsem nalezla vůni, jež u mě zakotví natrvalo.