Nuit de Bakélite Naomi Goodsir

Kaly a gerbery, ty z umělé hmoty. Comme des Garcons 2 bez aldehydů i bez inkoustu, ale ta zelená andělika je podobná. Zelená šťáva ze stonků trochu pudrovatí. Neurčité jemné bílé kytky v igelitové folii - Lebretonův Perfumista. Zelená paprika. A nakonec po rozvonění - hořkosladká zeleně pudrová směs, kde se mísí kontrast křehkého květinového pudru a nekompromisní zelenost galbana s bylinně nahořklou andělikou, podkreslené měkkou kůží = osobitější původní LPRN 2. Žádnou vyloženě tuberózu tam nemám, ani zelenou. A výdrž je veliká.

Bakelitová noc, noc ve velkoměstě za svitu pouličních lamp, asfalt se lekne po večerním dešti. Z kina vychází divák a halí se do kožené bundy. Světla neonů vrhají fialové odlesky na chodník a z parku se line vůně zelené trávy, jemně nasládlé anděliky a právě rozkvetlých tuberóz a kosatců. Dřevěné dveře starého baru se na chvíli otevřou a z hloubi místnosti zazní útržky hlasů a smíchu, v pozadí hraje jazz. Pak se dveře za postavou v kožené bundě neslyšně zavřou, zůstane po ní na ulici jen ticho protkané vůní drahé kůže.