Olympia Music Hall Histoires de Parfums

"Koncertní hala" voní jako silná, pevná kůže promaštěná vazelínou s nádechem gumového šafránu. Posyp z pudru tomu moc křehkosti nedodá a ty občasné jemné záblesky citrusů to nijak neosvěží. A osladit to sytými květinami? Gurmánskými tóny? Ano, pokusy jsou znát, ale zůstává opravdu jen u pokusů udusaných v zárodku. Možná teda nějké připálené marshmallow by se dalo identifikovat, a očouzené dřevo se suchým pačuli a pendrekem. Zní to spíš zvrhle než elegantně a ačkoli mě to teď nevyděsilo jako na první pokus, škatulka "katastrofa" je víc než jasná. Shrnula bych to asi jako "decentní pneumatika".

Olympia Music Hall je vskutku povedená variace na moderní chypre. Úvodní kombinace jiskřivých citrusů, pepře a lehkosti vodních květů osvěžuje a zároveň nepůsobí nudně. Odtud vůně plynule přechází k temnějším tónům, zastoupeným nahořklým šafránem, semišem, kadidlem a tolik nezbytnou kombinaci růže s pačuli, ozvláštněnou příjemnou lékořicí a špetičkou tmavé čokolády. Aby však vůně nepřišla o svou lehkost docela, uzavírá ji hrst bílého pižma.

Pokud jste měli již příležitost se s vůněmi Histoires de Parfums setkat, vězte, že i na Olympia Music Hall je poznat důkladné zpracování včetně velmi dobré výdrže a intenzity. Pojetím je možná někde na půli cesty mezi 1969 Parfums de Revolte mínus ta (příznivkyně prominou) otravná broskev a Rosam z Édition Rare mínus oud. Nebo pokud zabrousím i do jiných značek, je-li vám blízká práce Arabian Oud jako Legend Women či Khaleejah (opět bez ovoce a oudu), pak určitě vyzkoušejte.