Pentachords: White Tauer Perfumes

Dojmově asi jako vymáchat si nos v Primalexu (až tak je to bílé, ne že by to bylo cítit jako barva), jinak sladší fialkový pudr s trochou drhnoucího dřeva (spíš náznakem), zpočátku místy dojem ovoce v tom pudru, ale teď už je to jen dvoumetrová závěj ve vybledlém lila odstínu. Poněkud zvláštní a poněkud umělé. Některé tóny jsou podobné s Lorettou.

White pochází z řady tří vůní, které se točí kolem pěti (Penta) hlavních složek (Chord). Zpočátku je to kosatec utržený za deště se šťávou z rozdrcených fialkových květů. Postupně se přidává i několik „sametově“ zelených lístečků.

V tom jakoby najednou někdo vše polil malinovou šťávou z plechového pohárku a zaprášil vydatnou vrstvou bílého pudru (v této fázi bych viděla jistou podobnost s Une Rose Vermeille). Suchá dřeva s občasnými záblesky se sice snaží tu pudrovost zmírnit, ale když pudru přichází na pomoc stejně pudrová vanilka, vzdávají marný boj.

Teprve v úplném drydownu mírně zhoustne. Milovnice pudrových vůní by rozhodně měly vyzkoušet, balancuje přesně na hranici mezi nositelností a obří labutěnkou (když to přeženete) a pochopitelně drží jako přibitá.