Privé Ambre Soie Giorgio Armani

Cítim viac typov ambry, či „ambry“… najprv krásna suchá nesladká ambra, podtrhnutá jemne škoricou, po asi polhodine sa pridá taký typ, ktorý moja koža akosi nespracuje, nerozvinie…po asi ďalšej hodine odchádza a prichádza znova tá pôvodná, alebo podobná na jemnom, takmer neznateľnom drevitom podklade.

No ano, zajímavě kořeněná ambrovka to je, jenže má v sobě dva aspekty, kvůli nimž bych ji nezvládla nosit. Tím prvním jsou pánské tóny, k tomu druhému se dostanu.

V začátku je díky nasládlému badyánu a prachově sladké skořici na povrchu horké husté tmavé čokolády skoro až gurmánská. Avšak díky zemitosti, která jde ruku v ruce s tímto, jasně hned ukazuje i svou „temnější“ stránku. Tu prohlubují dále suché pryskyřičnaté tóny a vůně černého semiše.

Potud by to bylo krásné, nebýt té věčné půlhodinové mezihry zelených bylinek a polévkového koření. Oproti tomu karamelu, co následuje hned poté a tlumí ty pánské tóny, je to tak trochu pěst na oko. V základu však veškerá sladkost téměř mizí a zůstává převážně jen hřejivá pryskyřičnatá ambra se suchým cedrem a jemnými dozvuky zemitosti.