Rose Centifolia Extrait 1 Guerlain

Přivoněla jsem a jako první mi prolétlo hlavou, že se Coco Chanel buď mýlila, pokud skutečně od ní pochází výrok: "žena nechce vonět jako záhon růží", nebo nejsem žena. Já chci vonět jako záhon růží. Přesně jako tenhle záhon. Tahle hlína po letním dešti a spousta medových květů. Prostě jako moje zahrada zrovna dneska. Mít možnost připomenout si tenhle moment kdykoli v roce díky pár kapkám z flakónu.
Jasně že růžové opojení můžu najít i v mnohem levnějších kompozicích, ale není to stejné. A troufnu si říct, že tahle růže je ještě maličko lepší než La Colle Noire (a tu mám opravdu hodně ráda).

Trojhlas růže, pačuli, kadidlo ve mně budí vizuální představu jasně červené růže, kterou někdo pomalu filmuje celý měsíc, jak se postupně natahuje ke slunci, chystá kvést, rozvíjí okvětní plátky, hostí včely, přijímá kapky rosy i deště, a pak to pustí zrychleně včetně toho, co se celou dobu děje pod zemí. Růže je sytá a pačuli tu vzbuzuje dojem těžké mokré hlíny. Nad nimi proplouvá našedlý oblak kadidla. V něčem je ta vůně královsky majestátní, chvílemi zase venkovsky prostá.