Nejnovější komentáře k vůním
Nejnovější články
© 2014 - 2026 parfumanie.cz
Používáme cookies, aby web fungoval správně, mohli jsme měřit návštěvnost a zobrazovat relevantní obsah. Nezbytné cookies jsou vždy aktivní, ostatní si můžeš nastavit podle sebe.
přijmout nezbytné
Zajišťují základní funkce webu, bezpečnost a správné zobrazení stránek, bez nich by parfumanie.cz nefungovala správně.
Analytické cookies
Pomáhají nám pochopit, jak návštěvníci web používají, abychom ho mohli zlepšovat, například anonymní statistiky návštěvnosti.
Marketingové cookies
Slouží k zobrazování relevantní reklamy a obsahu na základě tvého chování na webu.
Svůj souhlas můžeš kdykoliv změnit v nastavení cookies v patičce webu.
Více informací najdeš v zásadách používání cookies.
Levanduľový púder. Nikdy som nemala v rukách levanduľový púder, ale toto je on. Detský púder aromatizovaný levanduľou. Už vidím ten reklamný nápis: "Ak napúdrujete svojej ratolesti pred spaním zadoček naším púdrom s levanduľou, bude určite celú noc spať"! Po dvoch deťoch už nenaletím, to by musel obsahovať anjelský plyn a nie levaduľu, hehe. Ale vôňa je to pekná, nežná, tvoriaca upokojujúcu až bezpečnú atmosféru.
K jedné z neodmyslitelných vzpomínek mého dětství patří babiččin dřevěný prádelník s levandulovými kuličkami proti molům. Potrpěla si totiž na škrobení prádla. Hned vedle něj potom stál kovový stojan s květináči, který moje sestra s oblibou otírala od prachu. A na záchodě mívala zavěšený stromeček s typickou vůní umělohmotné vanilky. Jakkoliv se ovšem může tahle vzpomínka jevit nostalgická, pravdou je, že tohle se Joshi Meyerovi ani trochu nepovedlo.
Ostrá levandule ze socialistického škrobu na záclony, ale pořád míň květinová. Suše škrábavá jako jutový pytel. Je řízlá ještě práškem na praní s prachovou omítkou, velmi suchá a horká, jako žehlit prádlo na zdi. Podkresluje ji všeobjímající kovová mineralita, jako křesat o sebe ohlazené křemeny. Sice se tam snaží vkrást pudrová vanilka, rovněž extra suchá a bylinná, ale nemá šanci. Na troud vysušená, mezi prsty se rozpadající otep levandule z loňska má převahu. Podle popisu by se možná mohlo někomu zdát a zadoufal by v podobu s Gris Clair - ne, nehledat.
"Milá maminko,předem mého dopisu...
jídlo je tu dobré,
paní učitelka nám před spaním čte,
mám tady nové kamarátky,
Nemáme psát že je nám smutno ale já ti to stejně napíšu
Už se na tebe s taťkou a bráškou moc těším
AHOJ"
...jako psát pančelkou upravené pravdy ze školy v přírodě,(nikdy jsem nepochopila,proč nás nabádaly používat tu nesmyslnou uvítací kouzelnou formuli),sladká slovíčka na papíře celá rozpitá slzičkama,hrubky a roztřesené písmo.Já tady nechci bejt!Nedalo se to žrát,soudružkyčelky po večerce leda nasávaly ve vlastním pokoji a všechny ty další blbý haranty jsem nesnášela.
Ta asociace mě vlastně mrzí,protože tahle vůně je krásna',podobu s CdG necítím,pro mě je to list ve staré kuchařské knize ,která voní kořením a vanilkou,je teplá a hutná ,lehce zadýmená a je tam i ta mamčina lněná zástěra,nevšední
Nálož pepře a suché stonky levandule se na nás vrhnou, když otevřeme vrata staré fabriky. Zdi s drolící se omítkou, starý papír a kovové špony ležící na zemi tam, kde dřív stávaly obráběcí stroje. Na betonové podlaze vytvářejí skvrny zaschlého oleje abstraktní obrazce a praskliny dřevěných trámů se barví do prašně šedé. Tabulkovými okny se náhle proderou sluneční paprsky a ohřáté dřevo vydýchne vůni pryskyřice a pudrové vanilky.