Velvet Sicily Dolce & Gabbana

Hladké dřevo plné mízy, vypodložené jemnou hořkokyselostí a zaobalemé do mýdlových teplých aldehydů se příliš dlouho nezdrželo. Přešlo do sladkého coca-colově heliotropového mýdélka s lehkými tóny marcipánu. Konec je sametový, santalově uhlazený - sice pořád znatelně květinově mýdlový, ale zároveň i jemně svěže vanilkový. Tohle je vskutku reinkarnace tolik oplakávané původní Sicily - reinkarnace sice malinko moderní, trochu odlehčenější, ale pořád nesmírně blízká původní Sicily. Nápadně nenápadná elegance...

U původní Sicily jsem měla trochu problém s tónem rozmačkaných zelených lístků, které jsem v ní cítila. Nová verze je od něj zcela oproštěná. Svěží zelený bergamot s kořenitou růží a krotkým jasmínem je zde zalitý jásavě perlivým, sladce aldehydovým heliotropinem s tóny mandlí a uhlazený mléčným santalem. Slibovaný dojem sametovosti pak vytváří nadýchané bílé pižmo. Jeden z mála vzácných důkazů, že reformulace určité vůně nemusí být vždy nutně ke škodě.

Když jsem původní Sicily zkoušela před lety, poznamenala jsem si pouze: mýdlo ze santalu a banánů (ylang-ylang), pomerančový květ a heliotrop.

Jakmile se naskytla možnost vyzkoušet vůni z roku 2018, neváhala jsem. Byla jsem zvědavá, jak bude vonět po reformulaci. Pokud mohu porovnat, tak vůně z roku 2003 je více santalová, hutnější a má větší výdrž. Ale rozdíl oproti té z roku 2018 je nevýrazný. Velvet Sicily je jako květinové mýdlo se sladkými citrusy, které při srovnání s Chanelem no.5 je méně ostré, a je prosáklé nasládlým krémovým santalem a vanilkovo mandlovým aroma.

Navzdory všem mým předpokladům, že Sicily bude nekonfliktní nevtíravá vůně, bohužel mi nesedla. Krémové pižmo se na mně při normálním nástřiku zvrhlo do nepříjemné podoby zkažené prošlé Nivey. Jako byste smíchali hutný krém s naškrábanou vlhkou omítkou.