Violet Delirium Aaron Terence Hughes

...jemný, téměř zastřený úvod.
Hladký, hebký, pikosetinu čínskogumkový jasmín, ale v momentě jasmín pod vláčnou éterickou čokoládovou pokrývkou...
...je to přesně ten pach čokolády, když kdysi moje babička dělala na vánoce "čokoládu" do formiček. Do kovových, místy už zrezlých kapříků, zajíčků, zatočených preclíků a jiných roztodivných tvarů lila vonnou laskominu a já pak vylizovala kastrůlek se zasychající tmavou dobrotou...
Jo, ve vůni je i pach kovu - teplého, ohřátého smaltovaného kastrůlku se zbykty vánoční čokolády...
(a já jsem teď naměkko, protože babička se na mě dívá už jen shora...)
Špína.? - jo, mám umatlaný prstíky
Ambregris.? - jo, teplo babičinných boků v zástěře
A kde je ta fialka.? - jo, to byla barva těch nejlaskavějších očí na světě - babiččiných...

Aaron je vážně vtipálek. Fialka se tu vážně schovává a to v podobě mikroskopických krystalků fialkových bonbónů v čokoládě z rumových pralinek, které se objeví po nahořkle bylinném šafránovém úvodu s kořenitou růží. Ale na gurmánku zapomeňte, na tu si evidentně nepotrpí. Čokoláda totiž zmizí rychleji než se stihne pořádně rozvonět a fialková sladkost ustoupí do pozadí vůni čínských gum s tóny ovoce - pán si podle všeho potrpí na jasmín sambac. Ve Violet Delirium je ovšem na rozdíl od Slut zapracovaný společně s živočišným oudem a ambrou na orientální způsob.