XIX March Tiziana Terenzi

Pomaranč aj so zelenými lístočkami, veľmi vydarené, ako živé. Lenže po čase sa prestrieda s niečím, čo by som nazvala Protomonguerlainom, navrch so škoricou, čo v tomto prípade nebol šťastný nápad. Alebo by možno bol, keby sa tá škorica pridala k pomaranču sama a hento zamkla niekde v laboratóriu. Bohužiaľ z týchto dvoch to skôr vzdá škorica. Potom to už len dožíva v takom nejakom umelosladkolevanduľovom igelite.

jemně nasládlá levandulí -ale svěží mátou,kdysi jsem v ní cítila jen koření na pizzu(?)(rozmarýna,zelené listy),dnes ji vnímám podobně jako milovanou Diabolique-překrásnou pudrovou vzdušnou jemně pikantní a neotřelou,ruší mě malinko prachově sypký podtón staré kořenky ale ten vnímám jen blízko u pokožky,není to žádný neurvalec spíš tichý společník který vykřikne pádný argument když se mu zvedne teplota při vášnivé debatě