MP Meri mně nepípají ani moje transakce:) Společný účet mi přijde nepraktický hlavně kvůli těm "velkým" věcem.
"Blbé" dotazy / Co nutně potřebujete vědět
10. srpna 2014 15:10
Z človeka v tísni psali, že každý(!) týden reší případ seniora, který přepsal dům na dědice ještě před smrtí.
Teď byla nějaká zpráva, že dva staříci skončili s nepodmíněným trestem, teď jim hrozí vězení, protože jejich původní dům skončil v exekuci a oni vůbec nechápou, proč se mají stěhovat.
Reakce na Kan:
Garfie To je hodně divné, že nemají vlastní účet. Myslím, že v bývalé práci to byla nutnost, na účet manžela mi odmítli posílat výplatu a hotovost nevedli, ale je to asi 10 let zpět.
To co píšeš o bývalé práci, že byla nutnost mít vlastní účet nemá oporu v zákoníku práce. Mohla jsi se zaměstnavatelem uzavřít dohodu kde jste se dohodli, že mu poskytneš tvůj vlastní účet, ale je to nad rámec zákoníku práce a ty jsi na takovou dohodu nemusela přistoupit. Takže na tom, že někdo nemá svůj účet není nic divného (po té stránce, že by ho nutně potřeboval zaměstnavatel a bez toho by to nešlo).
To jaké to nese komplikace když nemá člověk vlastní účet a co se může stát je věc druhá, ale to už nesouvisí se zaměstnavatelem.
Naši majú spoločný účet, otec je disponent.
A my s mužom máme každý svoj.
continuity ti staříci měli dožití zmíněné jen v darovací smlouvě, neměli věcné břemeno zanesené na katastru... ono se teda dá toho břemena v katastru zbavit i vyplacením (= se souhlasem toho břemena ;-))...
a nebo barák můžeš prodat i s břemenem, když se najde kupec...takže by jim to v důsledku možná až tak moc nepomohlo...
Kora Nejsem notář, ale myslím, že notář pověřený dědickým řízením má povinnost zjistit, zda měl dotyčný děti (nepominutelné dědice) i v případě závěti nebo vydědění. Jinak teda v registru obyvatel mají neskutečný bordel - to se jinak nedá říct. Náhodně jsme teď při vyřizování jiné věci zjistili, že je tam můj muž vedený jako bezdětný, přitom syn má normálně platný rodný list (pokud by tedy zemřel, nikdo by syna nehledal). U druhého syna je zase v registru uvedeno, že jeho otec již zemřel, přestože se ex těší dobrému zdraví.
V rodině máme případ, že příbuzná přepsala vesnickou chalupu, kam odešla na důchod, na syna. Syn, bydlící v Praze, upadl do dluhů, nevíme, jestli z automatů, drog nebo čeho.. v každém případě jednoho dne přijel k chalupě stěhovák s nabytkem a osobak s Ukrajinci (je to teda uz tak 10 let), a že barák je jejich... babku i s nabytkem vystěhovali na dvorek a bylo. Syn ji po několika dnech /týdnech vzal do Prahy, takhle jim to vydrzelo nějaký rok, načež přišel i o ten byt a ocitli se na ulici. Babku se podařilo umístit v azylovém domě, pak v domově senioru, kam za ni syn docházel a trávil dny, aby nemusel být na ulici. Nakonec syna našli mrtvého na ulici...
Tak radši baráky nepřepisovat.
My mame s manzelem kazdy svuj ucet tak nejak hostoricky, uz jsme ho meli, kdyz jsme se vzajemne nasli, ale ted, co mame dite, si hlidame, abychom na nich meli cca stejne, prave kdyby se tomu druhemu neco stalo, tak at ten, co by zustal, neni ani kratkodobe bez prostredku. Jinak teda jejich obsah povazujeme za spolecny.
Reakce na Makara:
Já ty přepisy nemovitosti ještě za života chápu, asi že su "ze statku". Prostě když starý hospodář už byl starý, tak to převzal jeden potomek. Tři hospodáři v jednom chlívě fungovat nemůžou. Takže muj otec dostal dům, který napřed zrekonstruoval, babičce udělal výminek a vše pak léta udržoval. Asi by se mu nelíbilo, že nedělá na svém a v budoucnu se bude vyplácet z něčeho, co z velké části vybudoval. Babička s nimi dožila. Teď s rodiči bydlí můj bratr s rodinou, takže se řešilo, protože se mu taky nechtělo investovat a pak se obávat, že to vlastně není tak úplně jeho. Rodiče mu tedy dům darovali a mně a sestře dali peníze. Že to neni polovina hodnoty domu mě nevadí, i to považuji za spravedlivé, protože jim brácha pomáhá víc než já, když je po ruce. Trochu mi vadí, že si nedali věčně břemeno, ale jako bratrovi věřím.
To se tak pěkně čte. Jsem ráda, že to máte stejně, já teda nejsem ze statku, ale oboje rodiče ano a o své rodiče se postarali až do konce.
Moji rodiče měli dlouho jeden účet vedený na mamku, pracovala v bance a měla výhodnější podmínky, tátova výplata chodila tam. Táta měl kartu a asi dispozici, ale kdykoliv se mělo něco platit, příkazy dávala mamka. Také často dával k dobru, že dělá x let každý měsíc důkladnou stojku 
.
crazydaisy tak k tomu notáři.. manžel je teď účastníkem dědického řízení a jsem mírně řečeno udivena, jak to probíhá. Zhruba čtvrt roku po úmrtí jeho biologického otce přišel obyčejnou poštou jakýsi wordový formulář, kde měl muž vyplnit všechny kontakty na dědice, podrobný soupis majetku, informace o účtech, prostě kompletní soupis movitostí i nemovitostí. Tak to s jeho sestrou sepsali, přičemž to samozřejmě pořádně nevěděli, protože se s otcem moc nestýkali. Do odpovědi notáři i uvedli, že se s další (nevlastní) sestrou nestýkají a nemají na ni žádné kontakty. Ale abych to zkrátila. Po třech měsících bylo první sezení, notář byl velmi překvapen, že nepřišli všichni, on přeci obeslal všechny tři. Ale pak zjistil, že nevlastní sestra má v registru trvalý pobyt na městském úřadě a nepřekvapivě si tam nic nevyzvedla. Sezení ukončil s tím, že si mají manžel a jeho sestra tu jejich nevlastní kontaktovat sami, protože to on nedělá. A že se mají ozvat, až budou komplet, do té doby nazdar. Vypadá to, že bude ještě legrace 
bram 
to je dobrý teda.
bram tchýně měla závět sepsanou právníkem a potvrzenou notářem. Součástí závěti byl i souhlas všech dědiců ze zákona. I tak trvalo dědické řízení třičtvrtě roku přes četné urgence.
bram a tu odměnu bere přesně za co?
Myslela jsem, že toto je součást práce: soupis majetku,dědiců a pod.
bram Aha. Už se nedivím ničemu.
crazydaisy ano, máme stejnou zkušenost.
continuity jo to jsem zapomněla zmínit, jediný, co měl hotový, byla spočtená odměna.
bram tak jestli to takhle funguje v cesku tak to bude v Recku zalezitost x let.
tak muzu byt v klidu.....
