Vše o těhotenství a dětech

Za týden přibral 140 g, což je sice pod spodní hranicí, ale já jsem i za to byla hrozně ráda, protože se mi zdálo, že musí spíš ubývat, podle toho, co při kojení předvádí. Možná to moc prožívám, já nevím.

Z každého dalšího kojení mám už předem hrůzu, co to zas bude za divadlo. Obvykle to skončí pláčem mým, že nejí a přemlouváním, ať to zkusí. Syn se většinou kojením uspí, ale když se ho snažím přeložit z náruče do postele, na gauč, do kočárku..., vzbudí se a otvírá pusinku, že by ještě jedl. Někdy ho udyndám dudlíkem a usne, jindy prokňourá veškerý čas až do dalšího kojení, kdy ho musím houpat, nosit, konejšit.

Áno, presne takto.

Mohla by si prispievať do učebníc.

Ako nerobím si srandu, veľmi súcitím, len sa snažím upokojiť, že to JE takto zúfalé, špeciálne pri prvom pri druhom už to trošku človek berie s väčším odstupom a asi aj ľahkou rezignáciou.

Len 2 veci - ad mlieko - z čoho usudzuješ, že málo papá? Príliš zle priberá (tu pozor na tabuľky, myslím, že ešte furt sa používajú tie "sunarové" kojené dieťa nemusí priberať toľko), je nespokojné? Alebo má suché plienky?

ad slzy a pocity neschopnosti - do istej miery je to normálne (obzvlášť tie pocity neschopnosti - ja už som mala pri prvej aj také myšlienky, že by možno bolo pre moje dieťa lepšie, keby som v spánku umrela a tým pádom by sa oň musel začať starať niekto, kto to zvládne lepšie), keby to ale začalo presahovať nejakú únosnú mieru, možno by bolo dobre si o tom pokecať s odborníkom, ono hormóny sú sviňa, nech nespustia nejakú dlhodobejšiu depresiu.

Inak ja viem, že to teraz znie tak modrokoníkovsky, ale ono nájsť si skupinu matiek so zhruba podobne starými deťmi je fajn skupinová terapia, totiž človek zistí, že to isté, čo on rieši v tom istom čas kopa ďalších žien a hneď sa cíti menej neschopne a menej osamelo. No a nemusí to byť práve MK (ten ja nemám v bohvieakej obľube), ale takých skupín, fór atď je fúra.

Úplné déjà vu. Akorát dsd v mezičasech nespala:-/ Nic dalšího a lepšího už ti asi fakt nikdo neporadí. Jen trénovat a trénovat. Nebo se na to vybodnout. Zmítala jsem se v tom z rohu do rohu "sakra, všechny známé kojily, jen já jediná to nedokážu?! To přece nevzdám. Navíc jsem atopik..." A naopak: "třeba kdyby dostala láhev, byla by šťastné spokojené miminko a já šťastná spokojená matka..." Vydržela jsem. Ekzémy se sí později rozjely stejně. Takže opět pochybnosti: ničila jsem sobě i jí život úplně zbytečně? Ale vím, že kdybych to byla bývala vzdala, s nástupem těch ekzémů bych si z výčitek nejspíš upletla oprátku. 

Ale vy jste fakt teprve na začátku. Učíte se to oba.

aha, už vidím.

A čo presne za divadlo predvádza?

kluci jsou proste problemovy nemehla;-)

ale ja to teda taky prezila, velmi podobny (vcetne tech slz) takze vydrzet se to da, akorat nevim zpetne jestli bych nevolila umelou vyzivu. az se to podda, coz podda, tak pak ale bude kojeni mnohem pohodlnejsi nez umela. a jestli ma to co ten muj dablik, nezralou nervovou soustavu cico, tak to muze vylepsit to polohovani di klubicka etc dle driv zminovane knizky

Ještě je možnost především odsávat a krmit hlavně tak.

A bohužel velká pravda - on ten tvůj stres nasává z tebe (a nejen mlékem.) Takže se stresujete vzájemně čím dál víc. Ovšem jak tu spirálu utnout???

a kdybys chtela priklad uplne neschopne, tak ani po dvou detech (prvni kojene 2 mes bez sebemensiho problemu a druhe vice nez rok se stejnym tyatrem na pocatku) neumim ani odstrikovat. ani odsavat, nic, proste mi to neslo. kdyz jsem prestala kojit museli mi to zarazit praskama:-)

napisu až se dostanu k pc, ale napis mi zatim,jestli pribyva jak ma.

ono to "jak ma" je taky docela pochybny kolikrat, jak uz nekdo vyse zminil

Teď jste mi připoměla mé šestinedělí. Syn také nechtěl jíst, nepřibýval a tak. Myslela jsem, že to je nekonečné a líp už nebude. ale fakt to přejde. Já měla mléka málo, takže  jsem kojila a dokrmovala z lahve. Vydržela jsem to 5 měsíců. Dneska bych to už přes koleno nelámala. Nakonec, hlavní je, že prospívá. Jestli je to kojením nebo UM už asi není tak důležité. Ale tlak na kojení je velký a v tom šestinedělí to lověka fakt dokáže sejmout. Držím Vám palce.

Už mi tu hodinu a půl spí, takže hlady asi neumírá a já jsem se zase uklidnila. Nějak mám pocit, že nic nezvládám, nemáme vůbec žádný denní režim. Nestíhám se mu věnovat jen tak pro radost, často večer zjistím, že jsem za celý den nenašla čas položit ho na bříško, aby si trochu potrénoval. Večer odpadávám u jídla a chce se mi brečet zoufalstvím, že ještě nemůžu jít spát, protože ještě půl hodiny kojení a další čas u odsávání.

Hrozně to se mnou mlátí, někdy mám pocit, že už je to všechno príma, v pondělí jsem se s ním dokonce vyhrabala poprvé i na chvíli ven, ale ještě toho moc neujdu. To nám oběma asi udělalo moc dobře. Jindy tu nad ním bulím, že jsem hrozná máma a proč to nezvládám třeba jako sestra. Potřebovala bych, aby se ty děti rodily už tak dvouletý, s těma to umím dobře. S miminkem si nějak nevím rady.

Hele, to je normální. Mně kojení nikdy nešlo, první dítě jsem musela začít dokrmovat, protože nepřibývalo, málem jsem se z toho zhroutila, když mi to doktor řekl. Nakonec jsem horko-těžko kojila cca 10 měsíců, pak už malá definitivně odmítala a byla to úleva pro obě. 

Druhé dítě jsem vlatně pořádně nekojila nikdy, malý se nenaučil sát. Narodil se předčasně, právě sací reflex měl nevyvinutý, museli ho krmit sondou a byl problém ho vůbec naučit na lahev. První měsíc pro mě byl totální kolotoč odsávání, krmení, sterilizování a pořád dokola. 

Vyprdni se na denní režim, jsi v šestinedělí, můžeš ho klidně celé strávit s miminem v posteli, když bude třeba. Za chvíli bude jaro a uvidíš, že bude líp. 

Jestli ti někdo namluvil, že ve dvou týdnech (nebo kolik mu teď je) lze mít nějaký denní režim, tak ho prosím s citem a noblesou kopni do hlavy!

Poávám všechno, co píšete. Nejste špatná máma. Prostě je to nová situace, na kterou se nedá připravit a teď toho máte plné kecky.Časem se to hodně zlepší, i když pochyby budete mít asi už pořád.

Zkuste si promluvit s manželem, maminkou, sestrou, kamarádkou.

Ještě mě napadá, když čtu o tom mlácení rukama atd., zkoušela jsi ho zavinout do plíny? Bez toho bych prvních pár týdnů vůbec nebyla schopná dceru nakojit. Klasickou čtvercovou plínu přeložit napůl do trojúhelníku, dítě na ni položit a těmi dlouhými cípy ho ovinout tak, abys mu znehybnila ruce (od pasu dolů je volné). Jednak ho to znehybní, ale taky zklidní - přestanou ho rozptylovat ruce a soustředí se na pití.

Jo, dva týdny a jeden den navrch. Všichni kolem mi naopak pořád říkají, ať nic neřeším a kašlu na nějaký úklid nebo povinnosti. Spíš já mám asi na sebe moc vysoké nároky a snažím se v čase, kdy syn spí, nějak to tady poklidit, vyprat, umýt nádobí. Jsem pitomá, místo toho bych si radši měla ohřát oběd (blahořečím babičkám, hlavně mojí mamince, vozí mi hotová jídla jen k ohřátí!!) nebo si trochu lehnout. Jenže mně to tady v tom nepořádku nejde, vadí mi, když je všude chaos a neuklizeno.

Todle mi poradila Pinot Noir na MP. Senzační kouzlo!! Vyzkoušela jsem to dnes poprvé a funguje to.

Neboj, ony ti časem dojdou síly (tohle je totiž teprv začátek, zatím máš z čeho brát) a řešit to přestaneš. Jídla od maminky ti fakt závidím. Já měla později takové stavy, že jsem se doploužila s kočárem kilometr k babičce a tam vyžrala cukřenku.

no takto:

nejdriv dobre zpravy:

- mela jsem to same v ruzovym a nakonec jsem prvni ditko odstavovala az kvuli tomu, ze jsem byla tehotna s druhym kolem roka a pul.

- s druhym si to telo nejak lepe pamatuje a slo to o hodne lepe, skoro bych rekla, ze to bylo bezpracne.

- v sestinedeli mleka nemuzes mit malo, netvori se totiz podle poptavky, ale produkce se spoust hormonalne. preklapi se to az kolem tech 6 tydnu. zeny, ktere kojit nechteji nebo nemuzou se museji zastavovat praskama. muze byt, ze maly spatne saje a tudiz se k nemu spatne dobyva, ale rozhodne to neni ze bys mela mleka malo. ze toho vic odsajes je dano jenom tim, ze si telo na tu odsavacku zvyklo. taky si to sedne a ustali se ti spousteci reflex (to budes taky citit takove jako brneni - jsou zeny, co jim mleko strika samo, kdyz mimino zabreci, ale to se nedeje hned po porodu). takze pujde to lepe i jemu, ted se vic nadre nez bude muset ve trech mesicich. je to nespravedlive, protoze ma mnohem min sil, ale proto to priroda uz zaridila tak, ze se mleko tvori dej se co dej.

spravy neutralni:

- rezim v sestinedeli necekej. kdyz to jde extra dobre, tak nejaky rezim se ustali kolem tech 6 tydnu a to jsou deti, ktere si ho meni co dva tydny - asi aby rodice nevysli z cviku. takze, ze nemate rezim ted je uplne normalni.

- uplne necekej, ze se budes s tim ruzovym vymydlenym uzlickem tesit kazdou chvilku, tento stav, ve ktere jsi je dost bezny, z hezke chvilky v pondeli je potreba zit alespon do patku

rady:

pokud se do toho das, tak pocitej, ze to bude tezke tak priblizne do konce toho 3 mesice. mne osobne kombinace odsavani a krmeni z lahve prijde uplne na palici.

hodne pij - jako hodne myslim tak alespon 3dl caje nebo vody behem kazdeho kojeni.

sezen si odsavacku, i rucni lepsi nez nic, ale lepsi elektricka.

nechci rikat, ze se mas hodit do pohody, to je blbost, hlavne a predevsim se snaz odpocivat, kdy to jenom trosku jde, strc ho tatinkovi at ho povozi.

nechala bych si prikrmy na chvili az zacne vysilovat i pediatr, do te doby, to moc neres - zadne, opravdu zadne, dite tady jeste neumrelo hlady a i ty deti v Africe zadnou byt podvizivene az po odstaveni. dokud jsou kojene prospivaji dobre.

zavedla bych si nejaka pravidla pro kojeni. taky bych mu necpala prso kdyz usnul a znova se probral. oni potrebuji alespon nejakou chvilku aby to stravily, protoze pak tahaji jenom to predni mliko, ktere ma hodne cukru a pak je zas trapi brisko. tri hodiny jsou moc, ale hodka a pul mi prijde rozumne minimum. na toto bude mit dobre rady tak pani na kojeni.net. neni to zas tak neobvykla situace, pocti si tam. pokud spi, nech ho spat a radsi odstrikej.

Edit: NEUKLIZEJ!

Já jsem tedy zatím jen zvědavá sama na sebe (už za měsíc, uf), ale kamarádka, která už má tyhle začátky už za sebou, mi poradila jedinou věc: "za každé situace věř tomu, že bude líp. A byla bych moc ráda, kdyby to někdo řekl včas mně. Od porodu přes šestinedělí a tak dále...prostě bude líp". Když jí teď vidím šťastnou a veselou se stejně dobře naloženým batoletem, tak mi nezbývá, než jí fakt věřit :-) Držím palce!

Trik s plínkou používala švagrová i na spánek, miminko se jí budilo právě tím šermováním ručičkama.