Je tu další mikrosezona, Taka sunawachi waza o narau, jestřábi se učí létat. A nejen jestřábi, je to také typické období pro takano, procvičování dovedností. 20.7. přijde období letního Doyo, tedy období změn, které přichází vždy 18 dní před změnou ročního období. Už jsme o něm mluvily v souvislosti s jarem, letní doyo přichází po období dešťů, takže lidé tradičně nechávali větrat oblečení a knihy ve stínu, aby jimi procházel vzduch. Dnes už se to nedělá, ale některé chrámy si stále udržely tradici vytahovat speciální sochy Budhy, které běžně nejsou k vidění. V tomto období je zakázano přemisťovat půdu, v podstatě veškeré práce s ní spojené, včetně zahradničení. Nedoporučují se ani změny v zaměstnání, rozvody a podobně. Ale pozor, i během osmnáctidenního období Doyo si Bůh země odchází 5x odpočinout do nebe a tato pravidla na zemi neplatí. :-) Kdo by si ho nechtěl rozhněvat, tomu pošlu konrétní data. 
Na toto období také spadá tradice sušení švestek na slunci, pro výrobu umeboshi (kyselých nakládaných švestek).
Toto období je nejvíc ze všeho spojováno s konzumací úhořů. Japonci věří (a opravdu dodnes, už jsem to slyšela na vlastní uši), že přináší do těla přesně ty minerály a vitamíny, které v horkém létě potřebujeme a uvidíte ho touto dobou prodávat skoro na každém rohu. Většinou se podává na rýži, někdy jako sushi.
V Kyotu vrcholí měsíční festival Gion (už jsem se o něm zmiňovala), jde o nejstarší nepřetržitě probíhající městský festival na světě, jeho historie sahá až do roku 869. Dodnes se praktikuje tradice "božského posla", tedy chlapce, který od 13. července nesmí vkročit na zem a to až do dnešního velkolepého průvodu (trochu jako jízda králů!)
V Kyotu je tři večery před průvodem uzavžené celé centrum, ale všude jsou stánky a nejrůznější akce. Dnes do ulic vyjíždí ozdobené vozy a ujdou tři kilometry dlouhou trasu. Je to úžasná podívaná, ale zajímavá část je i čtyři dny před oběma průvody (další průvod, trochu menší, se chystá 24.7.), kdy mohou zájemci pozorovat montáž vozů. Každý rok se dělá znovu od začátku a to bez použití jediného hřebíku.
V tomto období se v Kyotu pořádá také Byobu matsuri, neboli Festival skládacích paravánů. Datuje se z období Eda, kdy dostali bohatí obchodníci a samurajové příležitost pochlubit se svými cennostmi. Dodnes tak bohaté rodiny vystavují tradiční a vzácná umělecká díla (a paravány!) před domem nebo v halách rodinných domů a jsou volně přístupná veřejnosti.
